Osteoartróza – projevy a léčba

**Co je osteoartróza?**

Osteoartróza je chronické kloubní onemocnění, při kterém dochází k postupnému ubývání a přestavbě kloubní chrupavky. Proces je doprovázen reaktivními změnami v oblasti přilehlých kostních tkání, jsou přítomny i změny v úponech a vazech v okolí postiženého kloubu. Chrupavka v kloubu funguje jako “ochranný polštář” mezi dvěma kostěnými kloubními plochami. Hlavní funkcí kloubní chrupavky je tlumit nárazy a snižovat tření mezi kloubními plochami. Při úbytku chrupavky a zhoršení její kvality se objevuje bolest v místě postiženého kloubu a následně také dochází k poruše funkce kloubu. V současnosti je osteoartróza nejčastějším kloubním onemocněním v západních zemích, výskyt symptomatické artrózy (tj. artrózy, která způsobuje nemocnému obtíže) je popisován až u 12% populace nad 60 let věku, bezpříznaková osteoartróza (vedlejší nález při rentgenovém vyšetření) je ještě častější. Se vzrůstajícím věkem počet případů osteoartrózy výrazně přibývá. Věk je celkově považován za rizikový faktor vzniku artrózy. Mezi další rizikové faktory patří obezita, pohlaví (u žen je vyšší výskyt osteoartrózy kloubů rukou a kolenou) a svou roli ve vzniku tohoto onemocnění hraje také genetická výbava. Dále přispívají ke vzniku a rozvoji osteoartrózy úrazy (např. úrazy kolenního kloubu při sportu), vrozené a vývojové poruchy kloubů (dysplazie kyčelních kloubů), souběžně se vyskytující jiná onemocnění (např. revmatoidní artritida, dna, akromegalie) a také životní styl (přetěžování kloubů při těžké fyzické práci, vrcholovém sportování). Při osteoartróze jsou nejčastěji postiženy velké váhonosné klouby – kolena, kyčelní klouby, avšak artróza se nevyhýbá ani ramenním kloubům a meziobratlovým kloubním spojením na páteři. Bývají postiženy také klouby rukou – zj. koncové klouby prstů a kořenový kloub v oblasti palce, a klouby nohou.

**Jak se osteoartróza projevuje?**

Nejčastějším projevem onemocnění je bolest. Bolest se nejdříve dostavuje při pohybu a po větší námaze, v dalších stádiích onemocnění může být přítomna i bolest klidová a také bolest noční. Typické pro artrózu velkých kloubů jsou tzv. startovací bolesti – tj. bolesti, které mají maximum při počátku pohybu po delším období klidu a během několika minut aktivního pohybu vymizí. Původcem bolesti není sama chrupavka, ale přilehlé struktury – kloubní pouzdro, vazy a tíhové váčky (burzy) v okolí kloubu. Dalším z projevů onemocnění bývá pocit ztuhlosti a u pokročilejšího onemocnění také porucha funkce kloubu, nestabilita a omezení rozsahu hybnosti kloubu. Navenek se kloub jeví jako zhrubělý – ztrácí postupně svou normální konturu. To je důsledek zvýšené tvorby kostní tkáně přiléhající ke kloubu, tvoří se drobné kostěné návalky, kterým se říká osteofyty. Klouby mohou také otékat. Otok kloubu je způsoben buď zvýšenou tvorbou nitrokloubní tekutiny při zánětlivém dráždění kloubní výstelky – synovie, nebo vzniká otok měkkých tkání v okolí kloubu samotného. Objem kloubního výpotku může být různý a dosahovat až několika desítek mililitrů (nejčastěji v oblasti kolenního kloubu). Základním nástrojem ke správnému určení diagnózy onemocnění je kromě klinického a základního laboratorního vyšetření rentgenový snímek. Osteoartróza má na rentgenu svůj specifický obraz, rentgen nám také umožňuje určit stádium onemocnění a eventuálně také včas rozpoznat komplikace doprovázející osteoartrózu.

**Jak se dá osteoartróza léčit?**

Doposud neznáme lék na osteoartrózu. V začátečních stádiích onemocnění je kladen důraz zejména na úpravu životního stylu. Je doporučováno snížení hmotnosti v případě nadváhy a obezity, což má velký význam zj. u artrózy kolenních kloubů. Dále je vhodná přiměřená pohybová aktivita. Cvičení napomáhá k udržení i zlepšení rozsahu pohybu v kloubu a také přispívá k posílení přilehlých svalových skupin. Mezi vhodné sporty patří cyklistika, plavání, jízda na rotopedu. Celkově se nedoporučují sporty, které jsou doprovázeny zvýšenou zátěží kloubů – tj. sporty s tvrdými doskoky, vzpírání a zvedání těžkých závaží, vysokohorská turistika, dlouhé pochody po nerovném terénu. Účinná je u osteoartrózy také specializovaná rehabilitační péče. Z léků jsou používány přípravky tlumící bolest, tzv. analgetika. Opomíjeným lékem s velice dobrým efektem proti bolesti a dobrou snášenlivostí je paracetamol, který je u pacientů s osteoartrózou doporučován i při delším užívání. Při nedostatečném účinku paracetamolu se užívají kombinace s nesteroidními protizánětlivými léky nebo opioidy. Ty jsou účinné v tlumení bolesti, ale mají také svá rizika a možné nežádoucí účinky. V léčbě osteoartrózy je také možné použít léky, které působí na metabolismus chrupavky. Jedná se o léky, které obsahují glukosamin, chondroitin sulfát, hyaluronát sodný nebo také výtažky z avokáda a sóji. Jsou užívány ve formě tablet, některé z nich je možné vpravit do postiženého kloubu injekčně. Léky obsahující tyto substance na lékařský předpis mají účinnost ověřenou v klinických studiích. Volně prodejné výživové doplňky obsahují tyto látky většinou v nižším množství, objektivně ověřenou účinnost nemají a jejich efekt v léčbě artrózy je sporný. Výjimečně lze do oteklého a bolestivého kloubu aplikovat glukokortikoidy, které rychle tlumí podráždění kloubní výstelky a bolestivost. Jejich časté používání je rizikové, maximální počet aplikací do jednoho kloubu je 4x do roka. Při nedostatečném efektu konzervativní léčby a ve vyšších stádiích onemocnění je pak volen postup chirurgický. Nejčastěji se provádí výměna postiženého kloubu, který je nahrazen kloubem umělým. Nejčastěji jsou operovány klouby kolenní a kyčelní, v určitých indikovaných případech se provádí i výměny ramenního kloubu, lokte nebo kloubů záprstních kůstek.

MUDr. Monika Urbanová
(Revmatologický ústav, Praha)